
zkraje září v brzkém mlhavém nedělním ránu jsem si krátil cestu přes pastvinu k blízkému lesu a najednou se objevily, dvě koňské siluety nejprve rozmazané a čím jsem přicházel blíž se zaostřovaly, moc si mne nevšímaly, nechaly se vyfotit a tak jsem jen poděkoval a prošel s uchovanou krásnou vzpomínkou na hodně dlouho